U Michala na workshopu

Je to zvláštní, ale vždy mě život zavede nějakou náhodou k zajímavým lidem. Samozřejmě, že člověk tomu musí jít tak trochu naproti. Ale jak se říká: “Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš”. A to na tom právě miluju - tu nejistotu, spontánnost a zároveň čirou radost z maličkostí.. nebo snad veličkostí?

Pro takovou radost jsem nemusel jít v květnu daleko. Je jasné, že pokud chce člověk dělat něco dobře, ne-li výborně, musí se neustále učit. A od koho jiného by se měl člověk učit, než od těch nejlepších v oboru. Ozval jsem se proto mistru v oboru - Michalovi Szydlowskému na jeho individuální workshop, který se konal v malebném prostředí Moravskoslezských Beskyd. Pro ty, kteří by náhodou Michala neznali, nechávám odkaz na jeho stránky, doporučuji zkouknout - a možná malý teaser, zabookovat se rovnou na jeho workshop: www.michalszydlowski.com

Kvůli příšernému počasí v květnu jsme ale posouvali termín snad každý víkend. Nakonec jsme už nemohli přesouvat do nekonečna a dohodli jsme se na neděli třiadvacátého. Ráno bylo opět zataženo, odpoledne se přidal vítr a vypadalo to, že bude pršet - pocitově bylo na mikinu a lehkou bundu. No, nic moc. Já chtěl slunce, ale co se dá dělat - fotograf musí pracovat s takovými podmínkami, jaké v aktuální chvíli jsou. Takže vyrážím z Havířova směr Beskydy a modlím se za lepší počasí. Ale zatím mám smůlu.

S Michalem se seznámíme, povídáme o technice a teorii focení. Zanedlouho nás zdraví dva sympaťáci z auta, Míša a Jakub, kteří nám dnes budou pózovat před objektivy. Vyrážíme. Nejprve auty pod hřeben hory a na samý vrchol už jdeme pešky.

Jak už asi z fotek vidíte, vše je jinak. Nemohu tomu uvěřit. Začalo vykukovat slunce. Byl jsem radostí bez sebe, já prostě ty portrétní “západovky” chtěl! Když jsme vyšlápli až na samý vrchol, uvědomil jsem si, že mé obavy byly naprosto zbytečné. Ono to prostě vyšlo na jedničku! Zachytili jsme na fotografiích takřka vše: emoce, veselou náladu, slunce, ale i dramatickou oblohu. A to nejdůležitější? Něčemu novému jsem se zase přiučil!

Byl to skvělý den, plný zvratů. Nejprve mi počasí zkazilo náladu, ale pak se ukázalo, že jsem si zbytečně jen dělal hlavu. Poznal jsem Michala, sympaťáka, který si naopak nedělal hlavu z ničeho a pojal workshop velmi zábavným způsobem a já se tak naladil na jeho flow a užil si každou chvíli tam “nahoře”. S Míšou jsme se nasmáli nad hláškami od Michala, které házel při focení a s Jakubem jsme našli společnou řeč o thajském boxu.

Co dodat víc? Asi nic. Jen snad, že děkuju a to moc! ♥